Témata Finanční odpovědnost

Reforma daně z nemovitých věcí

Majitel domu v Mostě dnes platí na dani z nemovitostí víc než majitel stejného domu v Praze, přestože pozemek v Praze je sedmkrát dražší. Navrhuji daň zvýšit a počítat ji hlavně z ceny pozemku. Co by to znamenalo pro běžnou domácnost a proč si myslím, že je to správně.

Dnešní daň nedává smysl

Představte si stejný rodinný dům ve dvou městech. V Praze 12 stojí metr stavebního pozemku kolem 17 000 Kč, v Mostě kolem 2 600 Kč. Pražský pozemek je tedy zhruba sedmkrát dražší. Na dani z nemovitostí přitom majitel v Praze 12 zaplatí 3 969 Kč ročně a majitel v Mostě 4 116 Kč. U bytů je to podobné: byt 70 m² zaplatí v Praze 12 2 018 Kč, v Mostě 2 093 Kč.

Jak je to možné? Daň se dnes platí skoro jen za stavbu, tedy za metry domu nebo bytu. Pozemek pod domem se nedaní vůbec a za zahradu se platí pár desítek korun. Počet metrů se pak vynásobí číslem podle velikosti obce a ještě číslem, které si určí obec sama. Kde nemovitost stojí a jakou má cenu, nehraje žádnou roli. Most si nastavil vyšší násobek než většina Prahy, a tak tam lidé platí víc.

Daň navíc vybírá málo: kolem 23 miliard korun ročně. Na všech daních, které stát vybere, se podílí jen 0,7 %, zatímco v EU v průměru 2,5 %.

Co navrhuji

Daň z nemovitostí zvýšit a počítat ji hlavně z ceny pozemku.

Za pozemek by se ročně platilo 1,4 % jeho ceny. Cenu by neurčoval odhadce, ale veřejná cenová mapa: kolik stojí metr pozemku v dané lokalitě a k čemu je podle územního plánu určený. Mapa by se aktualizovala každý rok podle průměru cen za několik posledních let, aby daň neskákala nahoru a dolů s každým výkyvem trhu.

Víc by se platilo i za stavby: 0,2 % jejich hodnoty ročně. Hodnota by se nepočítala u každé budovy zvlášť, ale z plochy a průměrné ceny výstavby za metr, která by se každý rok aktualizovala. Daň by tak držela krok s cenami a za starý i nový dům by se platilo stejně, takže kdo dům opraví nebo zateplí, nezaplatí víc. U bytu 70 m² by to dnes dělalo asi 6 300 Kč ročně, zhruba trojnásobek dnešní daně v Praze nebo v Mostě.

Každý by měl slevu na jednu nemovitost, kterou vlastní, podobně jako je sleva na poplatníka u daně z příjmu.

Kdo má nízký příjem, ale bydlí v drahé nemovitosti, nemusí platit hned. Daň se mu zapíše jako dluh na nemovitost a doplatí ji později: až mu stoupnou příjmy, při prodeji nebo z dědictví. Dluh nese úrok, aby se odklad nevyplatil těm, kdo na daň mají. Nikdy nepřesáhne hodnotu nemovitosti, takže dědicové nezdědí víc, než kolik nemovitost stojí. Kdo v nemovitosti po zemřelém dál bydlí, může v odkladu pokračovat. Nikdo kvůli této dani nepřijde o domov.

Daň by se platila zálohově po měsících a zaváděla by se postupně, během několika let.

Celkem by daň vybrala kolem 125 miliard korun ročně, zhruba o 100 miliard víc než dnes. To je přibližně tolik, o kolik stát každý rok přichází od zrušení superhrubé mzdy.

Kolik by kdo zaplatil

dnespo reformě
Praha 12 úspora ze zrušení superhrubé mzdy ~77 000 Kč ročně
byt 70 m²2 018 Kč~36 000 Kč
rodinný dům3 969 Kč~140 000 Kč
Kralupy nad Vltavou úspora ze zrušení superhrubé mzdy ~69 000 Kč ročně
byt 70 m²957 Kč~16 300 Kč
rodinný dům1 882 Kč~36 000 Kč
Most úspora ze zrušení superhrubé mzdy ~66 000 Kč ročně
byt 70 m²2 093 Kč~8 900 Kč
rodinný dům4 116 Kč~36 600 Kč

Rodinný dům má v příkladu 120 m² zastavěné plochy, dvě podlaží a pozemek 800 m². Částky po reformě jsou před odečtením slevy.

Nejvíc by daň vzrostla tam, kde jsou pozemky drahé. Pražský dům by platil kolem 140 000 Kč ročně, protože samotný pozemek by i po poklesu cen stál kolem 8,7 milionu korun. Byt v Mostě by platil kolem 9 000 Kč.

Proti dnešku jsou to velká čísla, ale dnes začínáme velmi nízko. Pražský byt by platil zhruba půl procenta své ceny ročně. Pro srovnání: v Dánsku platí majitel bydlení státu zhruba 0,4 % hodnoty nemovitosti ročně a k tomu obci daň z pozemku.

U každého města je uvedeno, kolik ročně ušetřila zrušením superhrubé mzdy domácnost, kde pracují dva lidé s běžnou mzdou v daném kraji. V pěti případech ze šesti je úspora vyšší než nová daň, a to ještě před slevou. Víc by zaplatil jen velký dům na drahém pozemku v Praze.

Kdo žije sám, nebo je v důchodu, má úsporu ze zrušení superhrubé mzdy menší nebo žádnou. Proto je v návrhu sleva a možnost daň odložit, aby nikdo nemusel platit víc, než unese.

Proč hlavně pozemky

Cenu pozemku z velké části neurčuje majitel, ale místo. Metr v Praze stojí víc než v Mostě kvůli práci, dopravě, školám a obchodům v okolí. Hodně z toho zaplatila obec a stát: silnice, kanalizaci, metro. Když se postaví nová silnice nebo stanice, pozemky okolo zdraží. Daň z pozemku tak část té hodnoty vrací zpátky.

Je to také daň, která nic nebrzdí. Daň z příjmu bere z výplaty, DPH zdražuje nákupy a daň ze staveb zdražuje stavění. Pozemků je ale pořád stejně, daň je nezmenší.

A přestane se vyplácet nechávat byty a pozemky prázdné. Kdo koupí byt v Praze jen proto, že zdražuje, a nechá ho prázdný, dnes za něj platí kolem 2 000 Kč ročně. Po reformě by to bylo kolem 36 000 Kč. Vyplatí se mu byt pronajmout nebo prodat někomu, kdo v něm bude bydlet. Totéž platí pro prázdné domy a nevyužité stavební pozemky uprostřed obcí: daň se z nich zaplatí stejně, jako by byly využité.

Proč tedy zvyšovat i daň ze staveb? Kdyby se všechno vybíralo jen z pozemků, sazba by musela být vyšší a ceny pozemků by spadly zhruba dvakrát víc.

Kam peníze půjdou

Daň by dál vybíral finanční úřad. Část by připadla státu, část krajům a část obcím. Obec buduje sítě a školky, kraj nemocnice, střední školy a silnice, stát dálnice a železnice. Kraj i obec by si mohly k základní sazbě přidat vlastní přirážku, ale jen do zákonného stropu.

Pozemky jsou v různých částech země různě drahé a obce s levnou půdou by z daně dostaly málo. Proto státní a krajská část pomohou rozdíly vyrovnat. Žádná obec by neměla dostat méně než dnes a obce by byly méně závislé na dotacích.

Co to udělá s cenami a hypotékami

Nemovitosti zlevní, hlavně pozemky pod bydlením, zhruba o třetinu. Pražský byt jako celek asi o 17 %, byt v Mostě o méně než desetinu. Kdo ve svém bytě bydlí a neprodává, v běžném životě to nepozná. Kdo teprve kupuje, ušetří.

Hypotékám se nic nestane. Banka kvůli poklesu cen nebude moci chtít další zajištění ani úvěr přepočítávat. Stát jí za rozdíl poskytne záruku.

Z čeho čísla vycházejí

Jde o hrubý propočet. Skutečné nastavení by vzniklo až při přípravě zákona. Daň z pozemků je počítaná z cen po reformě, které budou kvůli dani nižší než dnes.

  • Dnešní daň: sazby podle zákona a koeficienty podle vyhlášek hl. m. Prahy, Kralup nad Vltavou a Mostu pro rok 2026.
  • Hodnota půdy a dnešní výnos daně: národní účty ČSÚ (stav k 31. 12. 2025) a daňová statistika Finanční správy za rok 2024.
  • Ceny pozemků: okresní údaje ČSÚ z let 2017–2019 přepočtené na rok 2025 podle vývoje cen stavebních pozemků. Novější údaje za okresy neexistují, protože ČSÚ je sestavoval z přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, která byla zrušena.
  • Ceny bytů: průměrné kupní ceny bytů za roky 2023–2025 z Veřejné databáze ČSÚ (tabulka CEN13A): Praha 118 245 Kč/m², obce s 10–50 tisíci obyvatel v okrese Mělník (Kralupy) 63 843 Kč/m², obce nad 50 tisíc obyvatel v okrese Most (Most) 41 212 Kč/m². Jakou část ceny bytu tvoří pozemek (Praha 40 %, Kralupy 25 %, Most 10 %) a hodnotu stavby 45 000 Kč za m² jsem odhadl.
  • Mzdy: mediány mezd v krajích za rok 2025 z publikace ČSÚ Struktura mezd zaměstnanců – 2025.